Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak vystavovat svého pejska

30. 8. 2007

JAK VYSTAVOVAT SVÉHO PEJSKA

Obrazek

 Výstava psů není jen možností si zasoutěžit a porovnat výsledky chovu, ale i důležitou propagací plemene. Proto je důležité snažit se svého psa předvést v tom nejlepším světle, i když nevyhraje, určitě tím prospěje zájmu o plemeno.

Jak připravit sebe i svého pinče

 Výstava je společenskou událostí a vlastně i přehlídkou krásy. Jak se tedy obléci, abychom svému pinčovi neudělali ostudu a rozhodčímu usnadnili posuzování?

Oblečení volíme společenské, ideální je kostýmek / oblek, u venkovních výstav můžeme být trochu sportovnější, pro pány např. košile a dlouhé kalhoty, pro dámy halenka a sukně, nebo šaty. Pozor na příliš hluboké výstřihy a krátké sukně. Obuv volíme tak aby ladila k oblečen,í ale zároveň umožňovala rychlý pohyb se psem.

Oblečení by mělo tvořit kontrastní pozadí pro Vašeho psa. Vyhneme se proto výrazným vzorkům a pečlivě vybíráme barvu – pro psa černého s pálením je vhodná téměř jakákoliv světlejší barva (ideální je světle modrá, jasně červená…) pokud vystavujeme červeného psa, pak jakákoliv pastelová barva, na které vynikne jeho sytá barva, nepříliš vhodná je červená, na které červený pes vypadá nevýrazně, šedě.

Oblečení nesmí rušit a psa v pohybu zakrývat – vyhneme se proto vlajícím sukním, kalhotám a výrazným ozdobám

Pinč nepatří mezi plemena která se upravují, přesto by měl být na výstavu připraven

Nesmí být v příliš blahobytné kondici nebo naopak hubený, ideální pinč je pevný, svalnatý, s přiměřenou vrstvičkou tuku.

Srst musí být čistá, lesklá a bez lysých míst. Není od věci psa před výstavou vykoupat (pro lesk srsti použijeme kvalitní kondicionér pro psy). Mnoho pinčů trpí sklony k lysání. Přesto, že se jedná o vrozenou vlastnost, můžeme srsti pomoci pravidelnou péčí a přidáním speciálních přídavků do krmiva (biotin, mořské řasy, pupalkový olej).

Drápky psa by měly být krátké (dlouhé drápky kazí tvar tlapky i pohyb, navíc jsou pro psa nepříjemné). Zuby čisté.

Velice důležitá je předchozí příprava psa i majitele na předvedení. Jak postupovat se dozvíte níže.

Předvedení psa

Čeho je třeba dosáhnout?

1. Pes musí dokázat stát klidně a pozorně v postoji, do kterého jste ho uvedli, a to na zemi i na stole.

2. Pes musí v pohybu vesele klusat, aniž by táhl, brzdil nebo poskakoval.

3. Pes se musí v klidu nechat prohmatat od cizího člověka, musí si nechat klidně prohlédnout zuby.

4. K ostatním psům v kruhu se musí chovat nevšímavě

1. Nácvik postoje

Ideální je začít již od štěněte, ale i u staršího psa není nic ztraceno. Základem je, aby si pes nechal líbit jakoukoliv manipulaci. Zvykáme ho na dotyky po celém těle, a následně začínáme velmi nenásilně upravovat do správného postoje.

Psa uchopíme jednou rukou pod krkem, lehce nadzvedneme a srovnáme do správné pozice přední nohy. Následně ho uchopíme mezi zadníma nohama. S lehkým nadzvednutím srovnáme hřbet do správné pozice a pak natáhneme jednu nohu po druhé lehce za tělo. Jednou rukou stále přidržujeme hlavu těsně pod krkem ve správné pozici (můžeme držet i výstavním vodítkem) druhou rukou přizvedneme ocásek (pokud ho pes nezvedá sám).

Vše vyžaduje velkou trpělivost, ze začátku se bude většina psů kroutit, sedat si, nebo se snažit vycouvat. Nenecháme se odradit, psa motivujeme např. pamlskem nebo hračkou a opakujeme výše popsaný postup tak dlouho, až se nám podaří psa srovnat do žádoucího postoje. Zpočátku ho v tomto postoji necháme stát pouze několik vteřin, postupně dobu prodlužujeme.

Pozor! Do nácviku postoje nepatří hrubost, psa motivujeme pouze kladně. Pokud je příliš temperamentní, unavíme ho např. procházkou, než začneme s nácvikem.

Předvedení na stole

Pokud vlastníte trpasličího pinče, budete ho téměř jistě muset předvést i na stole. Základem je dobře zvládnutý postoj na zemi. Psa postupně přivykáme na to, že ho stavíme i na stole (pro začátek musí být stůl dostatečně velký a stabilní). Nikdy nesmíme dovolit aby ze stolu spadnul, pokud je Váš pinč ještě nedisciplinovaný a má sklony se při stavění do postoje kroutit nebo utíkat, raději cvičíme pouze na zemi a stůl odložíme na později.

Postoj „na volno“

Pinč patří mezi plemena, která můžeme předvádět jak v klasickém „stavěném“ postoji, tak volně. Záleží pouze na tom, co Vašemu psu lépe vyhovuje případně i na vkusu rozhodčího, který Vás posuzuje.

Postoj „na volno“ ale v žádném případě neznamená, že psa necháme „jen tak stát“. I u psů předváděných na volno je třeba začít nácvikem klasického postoje, aby psík zjistil, jak že to vlastně má stát. Jakmile máme naučený stavěný postoj, přecházíme na stání volně tak, že psa nejprve postavíme a pak se přesuneme před něj a poutáme na sebe pozornost pamlskem nebo hračkou, které držíme ve vhodné výšce, tak aby pes nemusel zaklánět hlavu. (k trpasličímu pinčovi je lépe přidřepnout).

Pozor! Mnoho vystavovatelů předvádí pinče tak, že pes stojí na napnutém vodítku, zatímco na něj za kruhem pomocník volá. Tento způsob převedení je sice jednoduchý a zakryje mnoho vad ve stavbě těla, je však zakázaný a rozhodčí může takového vystavovatele i vyloučit z posuzování! Nevhodné je i hlasité pokřikování, házení pamlsků a hraček do kruhu. Vždy berte ohled na ostatní soupeře, které takové chování ruší.

 2. Předvedení v pohybu

Ideálním pohybem pinče je velmi prostorný klus, při kterém má pes hrdě nesenou hlavu a ocásek vesele nad hřbetem. Pohyb by měl být pravidelný, spíše ve vyšším tempu. Jak toho dosáhnout?

Psa uchopíme jednou rukou pod krkem, lehce nadzvedneme a srovnáme do správné pozice přední nohy. Následně ho uchopíme mezi zadníma nohama. S lehkým nadzvednutím srovnáme hřbet do správné pozice a pak natáhneme jednu nohu po druhé lehce za tělo. Jednou rukou stále přidržujeme hlavu těsně pod krkem ve správné pozici (můžeme držet i výstavním vodítkem) druhou rukou přizvedneme ocásek (pokud ho pes nezvedá sám).

Jak na to?

• Předvádíme vždy na výstavním vodítku, které je udělané tak aby minimálně rušilo vzhled psa a aby pomocí něj šel pes snadno ovládat. Vodítko umístíme těsně za uši, dáme přitom pozor, aby mu pod krkem nehrnulo kůži a nevytvářelo lalok.

• Vodítku musí být lehce napnuté, ne prověšené nebo napnuté příliš.

• Rychlost pohybu volíme podle možností svého psa. Žádoucí je velký rozsah pohybu, který vynikne ve velmi rychlém klusu. Pokud má Váš pes ideální pohyb, běháme rychleji, u psů s horším úhlením volíme pomalejší pohyb. Pes nesmí jít krokem nebo naopak cválat.

• Ruku s vodítkem držíme poněkud od těla, tak aby pes měl dostatek prostoru a nehrozilo, že se Vám připlete pod nohy, nebo mu přišlápnete packu.

• Hlavu psa můžeme jemně povytáhnout, abychom dosáhli jejího vyššího nesení.

• Blíže k rozhodčímu vždy běží pes, nikdy nesmíte stát mezi psem a rozhodčím.

Nácvik

Nejdříve zvykněte psa na výstavní vodítko. I když předpokládáme, že chodit na vodítku umí, výstavní vodítko je přeci jen užší a jinak umístěné, pes si musí na odlišný pocit zvyknout. Jakmile se na vodítku chová klidně, začneme velmi pomalu s nácvikem. Vybereme si vhodné místo kde je příhodný terén (ideálně nízká tráva, vyhneme se klouzavému, blátivému nebo jinak nepříjemnému podkladu) a dostatek prostoru. Rozejdeme se rychlým krokem a přecházíme do lehkého klusu. Přitom neustále sledujeme svého psa a rychlost pohybu i držení vodítka přizpůsobujeme, tak abychom dosáhli ideálního pohybu. Z počátku bude téměř každý pinč poskakovat, brzdit, nebo se snažit vykroutit. Ozbrojíme se proto trpělivostí a zpočátku chválíme i za jen několik metrů, projitých bez poskakování.

U velmi temperamentních psů je vhodné nejprve je unavit, teprve potom začít s nácvikem. Pokud pes stále poskakuje a zlobí, je vhodné s ním chvíli běhat do kruhu a jeho poskakování ignorovat. Za chvíli ho to jistě přestane bavit, a jakmile se rozběhne hezky, pochválíme ho a odměníme.

Tam a zpět

Kromě pohybu v kruhu budeme potřebovat i figuru „tam a zpět“ kdy rozhodčí hodnotí pohyb psa zepředu a zezadu. S nácvikem začneme, jakmile pes umí bez problémů pohyb v kruhu. Určíme si výchozí bod a vyběhneme přímo dopředu. Po cca 10 metrech lehce zpomalíme (tím psu naznačíme, že se bude něco dít) a jemným tahem vodítka ho otočíme a běžíme zpátky. Pro otočku můžeme používat i slovní povel, je to lepší proto, že pes může rychleji reagovat. Otočka musí být přirozená, nesmíme psa v běhu strhnout vodítkem, je to pro něj jednak nepříjemné, jednak to nevypadá hezky.

Pozor! Výstavní vodítko je tenké a díky umístění těsně pod krkem stačí k ovládání psa jen velice malá síla. Postupujeme proto velice jemně, hrubé tahání psa škrtí a je mu velice nepříjemné. Už vůbec nepřipadá v úvahu, že bychom se psem na výstavním vodítku cukali, nebo ho dokonce vodítkem uhodili! Pes Vám musí věřit a jeho pohyb má být radostný a uvolněný!

 3. Prohlídka

Rozhodčí psa zpravidla prohmatává, kontroluje mu zuby a skus, u psů – samců pak varlata. Pes se přitom musí chovat klidně, naprosto neagresivně, v ideálním případě zůstat stát v postoji. Pinč patří mezi plemena k cizím lidem nedůvěřivá, nácviku je tedy třeba věnovat velkou pozornost.

Jak na to?

Začneme co nejdříve psa zvykat na doteky cizích lidí. (Na naše doteky by již měl být zvyklý.) Začneme hlazením, od kterého přejdeme k velmi jemnému prohmatání. Pomocník psu přejede dlaní po hřbetě, zespoda po hrudníku a po končetinách. Vše se musí odehrávat v klidu, pomocník se nesmí psa bát. Zvláště u nedůvěřivých jedinců postupujeme pomalu, za stálého odměňování a pozitivní motivace hlasem. Sami s pomocníkem přátelsky rozmlouváme. Pokud pes reaguje chňapáním nebo chce utéct, vrátíme se o krok zpět a znovu ho trpělivě na dotyky zvykáme.

Prohlídka zubů

Prohlídka zubů bývá nejčastějším kamenem úrazu pro psy a majitele začátečníky. Zuby svého psa můžeme sice na výstavě ukazovat i sami, přesto však rozhodčí často do tlamky sáhne, je třeba proto psa připravit na to, že mu budou tlamu otevírat i cizí lidé.

Prohlídku však nejprve nacvičujeme se psem sami. Jemně uchopíme jednou rukou hlavu psa pod bradou, druhou rukou uchopíme pysky horní čelisti. Odhrneme pysky, tak aby byl vidět skus. Pozor! Častou chybou je odhrnování horního pysku tak že vytlačíme čumák nahoru, což je pro psa velice nepříjemné. Správě odhrnujeme pysky po stranách nosní houby. Následuje odhrnutí pysků z jedné a pak z druhé části tlamy. Nakonec tlamu otevřeme, tak aby byly vidět zadní zuby.

Celé počínání musí být jemné, se psem se nepereme, pokud se brání, zkoušíme trpělivě znovu, ze začátku jen trochu odhrneme pysky nebo pootevřeme tlamu, až postupně provádíme celou prohlídku chrupu. Teprve když si pes nechá zuby zcela bez problémů prohlédnout od nás, začínáme nacvičovat s cizí osobou.

U zvláště „zatvrzelých“ případů můžeme po každém otevření šoupnout psu do tlamy lákavý pamlsek, pes rychle zjistí, že otevřít tlamu je vlastně příjemné.

 4. Chování k ostatním psům

Chování k ostatním psům nepatří jen do nácviku převedení ale do celkové výchovy psa. Se psem, který od malička přichází do styku s ostatními psy nebudete mít pravděpodobně žádný problém.

Nezapomeňte, že za jakoukoliv agresivitu může rozhodčí Vašeho psa vyloučit a určitě tuto fázi výchovy nepodceňujte.

Nejčastější chyby

• Uchopení psa pod břichem při stavění do postoje. Pes se pak prohne a vyklene bedra, což je u pinče vada. Psa rovnáme vždy uchopením mezi zadníma nohama.

• Předvedení na obojku. Pro předvádění používáme vždy předváděcí vodítko, obojek je příliš široký a ruší pohled na psa. Navíc se pes velice na obojku velice špatně předvádí.

• Pomalý pohyb v kruhu. Pes sice nesmí cválat, měl by však velice svižně klusat, takže s většinou pinčů je třeba běžet, nikoliv jít krokem.

• Nesoustředěnost na psa. V kruhu je třeba se soustředit na postoj a vzhled svého psa, soupeře a dění kolem kruhu si nevšímejte.

• Stání mezi psem a rozhodčím. Handler by měl vždy stát tak, aby nepřekážel pohledu rozhodčího na psa.

• Nevyvenčený pes. Nezapomeňte psa pravidelně venčit, není nic trapnějšího, než když se psík po dlouhém čekání rozhodne vyvenčit přímo v kruhu.

Tipy a triky

• Po příchodu ke kruhu si celý kruh se psem projdeme, případně procvičíme předvedení. Pes se tak seznámí s terénem a při samotném posuzování již nebude chodit s hlavou u země a čichat.

• Před nástupem do kruhu je dobré psa za kruhem trochu rozběhat. Zvláště pokud až do té chvíle ležel v přepravce nebo podřimoval na klíně.

• Do kruhu si s sebou vezmeme pamlsky, nesmějí však drobit nebo se lepit psu na zuby – ideální je na kousky nakrájený sýr.

Chování v kruhu

Je to sice někdy těžké, ale při nástupu do kruhu zapomeňte na nervozitu. Zdravá sebedůvěra je velice důležitá, rozhodčí musí vidět, že svému psu věříte a máte z jeho předvedení radost. Pokud jste se pečlivě připravili, určitě nemáte k žádným obavám důvod, naopak, máte možnost všem ukázat, jak pěkně se Váš pes předvádí a jak je krásný.

Důležité je slušné a ohleduplné chování nejen k rozhodčímu, ale i k soupeřům. Při příchodu do kruhu rozhodčího pozdravíme a dál se věnujeme již jen svému psovi. Není vhodné s rozhodčím diskutovat, případně kritizovat výsledek. Nezapomeňte, že co rozhodčí, to trochu jiný názor a i když jste zrovna nedopadli podle Vašich představ, příště, u jiného rozhodčího, může být všechno jinak.

Na závěr posouzení nezapomeňte pogratulovat vítězi. Pokud svou třídu vyhrajete, pozorně poslouchejte pokyny vedoucího kruhu, čekají Vás ještě další soutěže. Titulem nejvyšším je vítěz plemene – BOB. Je téměř povinností každého majitele předvést svého vítězného pinče v závěrečných soutěžích. Je to ta nejlepší propagace, kterou můžete našemu skvělému plemeni dopřát.